Nestačí kanál pouze zřídit. Firma musí určit příslušnou osobu, omezit přístup k oznámením, dodržovat stanovený postup a přesvědčit pracovníky, že podání nezmizí ani se neobrátí proti nim. Právě důvěra rozhoduje o tom, zda se firma o problému dozví včas, nebo až ve chvíli, kdy už způsobil škodu, spor či zásah úřadu.
> Tento článek je praktický přehled, nikoli právní stanovisko. Povinnosti konkrétní firmy je vhodné ověřit podle její situace a aktuálního znění právních předpisů.
Důvěrný kanál není totéž co schránka na stížnosti
Na stavbě vzniká mnoho běžných podnětů, které samy o sobě do zákonného whistleblowingu nepatří. Chybějící materiál, špatně zadaný úkol, problém v harmonogramu nebo běžná pracovní neshoda mají obvykle vlastní provozní cestu. Pokud ale pracovní spor nebo jiný podnět obsahuje informace o možném protiprávním jednání splňujícím zákonné podmínky, může spadat také do oznamovacího systému. Firma proto musí umět oba typy podnětů rozlišovat.
Whistleblowing podle zákona o ochraně oznamovatelů se týká informací o možném protiprávním jednání souvisejícím s prací nebo obdobnou činností. Může jít o jednání se znaky trestného činu, přestupku, za který zákon stanoví horní hranici pokuty alespoň 100 000 Kč, porušení zákona o ochraně oznamovatelů nebo porušení právních předpisů v zákonem vymezených oblastech. Ve stavebnictví se může jednat například o korupci, manipulaci s doklady, závažná porušení bezpečnostních předpisů, poškozování životního prostředí nebo zneužívání osobních údajů, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zda konkrétní oznámení spadá do působnosti zákona, posuzuje příslušná osoba, nikoli kolega, mistr nebo vedoucí projektu.
Běžné provozní problémy potřebují rychlou eskalaci uvnitř projektu. Více o jejím nastavení popisuje článek Jak má vedení stavební firmy poznat problém dřív, než zavolá stavbyvedoucí. Oznamovací kanál má vedle toho nabídnout chráněnou cestu pro situace, které člověk nemůže nebo nechce řešit běžnou hierarchií.
Které stavební firmy musí systém zavést
V českém soukromém sektoru se povinnost zavést vnitřní oznamovací systém typicky týká zaměstnavatelů, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců. Do počtu se nezahrnují pouze lidé v klasickém pracovním poměru. Podle výkladu Ministerstva spravedlnosti se zohledňují také dohody, částečné úvazky a agenturní zaměstnanci.
Některým subjektům může povinnost vzniknout také z jiného důvodu než podle počtu zaměstnanců. Firmy by proto neměly rozhodovat pouze podle orientační hranice padesáti lidí. Aktuální pravidla, výjimky a způsob výpočtu zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti v informacích pro povinné subjekty.
Firma s méně než 50 zaměstnanci může důvěrný kanál zavést dobrovolně. Praktický význam může mít zejména tam, kde pracuje více oddělených týmů, firma využívá agenturní pracovníky nebo subdodavatele a vedení nemá přímý kontakt s každým člověkem na stavbě. Dobrovolné zavedení ovšem neznamená, že stačí vytvořit formulář bez jasného postupu a odpovědnosti.
Ochrana oznamovatelů se nevztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru. Zákon počítá také s dalšími osobami, které získaly informace v souvislosti s prací nebo obdobnou činností, například s OSVČ, dodavateli, bývalými pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání. Do hranice 50 zaměstnanců pro vznik povinnosti zavést systém se však běžní externí subdodavatelé automaticky nezapočítávají. Povinná firma může za zákonem stanovených podmínek omezit okruh osob, od kterých přijímá oznámení prostřednictvím svého vnitřního systému. O takovém omezení musí veřejně informovat.
Důvěra začíná u příslušné osoby
Příslušná osoba přijímá oznámení, komunikuje s oznamovatelem, posuzuje jejich důvodnost a navrhuje nápravná opatření. Neměla by být vybrána pouze podle toho, kdo má v kanceláři volnou kapacitu. Musí působit nestranně, rozumět své odpovědnosti a být schopná zachovat mlčenlivost i pod tlakem vedení nebo kolegů.
Zákon zároveň stanoví, že příslušnou osobou může být pouze zletilá, plně svéprávná a bezúhonná fyzická osoba. Firma ji musí prokazatelně poučit o jejích právech a povinnostech a o poučení vyhotovit záznam. Příslušnou osobou může být interní pracovník nebo externí odborník, pokud splňuje zákonné podmínky.
Ve stavební firmě může být rizikové, pokud všechna oznámení automaticky dostává majitel, přímý nadřízený oznamovatele nebo člověk, kterého se podnět může týkat. Předem proto musí být určený postup pro případ střetu zájmů. Ministerstvo spravedlnosti ve své příručce pro příslušné osoby doporučuje také zastupitelnost, protože lhůty běží i během dovolené nebo nemoci.
Přístup k oznámením má být technicky i organizačně omezený. Nestačí interní dohoda, že si složky nikdo další nebude otevírat. Příslušná osoba potřebuje vlastní přístup, jasně nastavená oprávnění a bezpečný způsob komunikace s oznamovatelem.
Důvěrné a anonymní oznámení není totéž
U důvěrného oznámení příslušná osoba totožnost oznamovatele zná, ale chrání ji před neoprávněným zpřístupněním. To umožňuje doptat se na podrobnosti, potvrdit přijetí a informovat člověka o výsledku. Z pohledu prošetření bývá tento způsob praktičtější, protože mezi oznamovatelem a příslušnou osobou může pokračovat komunikace.
Anonymní oznámení totožnost neobsahuje. Může snížit obavu člověka z odhalení, ale zároveň komplikuje ověřování nejasností a předání výsledku. Podle informací Ministerstva spravedlnosti se na anonymního oznamovatele zákonná ochrana obecně začne vztahovat až tehdy, když jeho totožnost vyjde najevo. Firma se přesto může rozhodnout anonymní podněty přijímat a vyhodnocovat.
Pravidla musí být pracovníkům vysvětlena srozumitelně. Pokud formulář umožňuje anonymní podání, nesmí okolní proces člověka nutit uvést jméno jiným způsobem. Současně je vhodné vysvětlit, jak lze bezpečně doplnit informace a jak firma s anonymním oznámením naloží.
Oznamovací cesta musí fungovat i mimo kancelář
Pracovníci na stavbě nemusí mít firemní e-mail, pravidelný přístup k počítači ani možnost přijít osobně do sídla firmy. Informace o oznamovacím systému proto nemají zůstat pouze ve vnitřním předpisu uloženém na sdíleném disku. Lidé musí vědět, kde kanál najdou, jaké situace do něj patří a kdo oznámení přijímá.
Povinný subjekt musí umožnit písemné a ústní podání oznámení. Na žádost oznamovatele musí příslušná osoba přijmout oznámení také osobně, nejpozději do 14 dnů od podání žádosti. Firma musí způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejnit informace o způsobech podávání oznámení prostřednictvím vnitřního systému i Ministerstva spravedlnosti. Součástí musí být označení příslušné osoby, její telefonní číslo, e-mailová nebo jiná doručovací adresa a informace o případném omezení okruhu osob, od kterých firma přijímá oznámení.
V praxi může firma zkombinovat veřejný webový formulář, telefonní kontakt a možnost osobní schůzky. Veřejný odkaz je užitečný pro lidi, kteří nejsou přihlášeni do interního systému. Samotná dostupnost ale nestačí. Každá použitá cesta musí vést pouze k příslušné osobě a zachovat důvěrnost před ostatními zaměstnanci.
Oznamovatel přitom nemusí nejprve využít interní systém firmy. Pokud se nechce obrátit na příslušnou osobu uvnitř organizace, může podat oznámení přímo prostřednictvím externího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti. Firma musí informace o této možnosti zpřístupnit.
Co se musí stát po přijetí oznámení
Jakmile oznámení dorazí, musí být jasné, kdo převezme další krok. Příslušná osoba má zpravidla do sedmi dnů písemně potvrdit jeho přijetí. Výjimkou je například situace, kdy oznamovatel o potvrzení výslovně nestojí nebo by potvrzení mohlo odhalit jeho totožnost.
Příslušná osoba musí zpravidla do 30 dnů od přijetí oznámení posoudit jeho důvodnost a písemně informovat oznamovatele o výsledku. Ve skutkově nebo právně složitých případech může tuto lhůtu nejvýše dvakrát prodloužit, vždy až o dalších 30 dnů. O prodloužení a jeho důvodech musí oznamovatele písemně informovat před uplynutím příslušné lhůty, s výjimkami stanovenými zákonem. Pokud je oznámení důvodné, příslušná osoba navrhne nápravné nebo preventivní opatření, pokud tím neohrozí zákonem chráněnou totožnost. Firma musí zajistit vhodnou nápravu a o přijatém opatření informovat příslušnou osobu, která následně písemně vyrozumí oznamovatele.
Firma musí zároveň zajistit zákonem požadovanou elektronickou evidenci přijatých oznámení. Příslušná osoba uchovává oznámení a související dokumenty po dobu pěti let ode dne jejich přijetí. Přístup k evidenci a dokumentům má mít pouze příslušná osoba. Praktický proces proto musí spojit sledování termínů, bezpečnou dokumentaci, komunikaci a oddělení citlivých informací od běžné projektové agendy.
Nejčastější chyby, které zničí důvěru
První chybou je příliš široký přístup. Pokud se k oznámení dostane personalista, majitel, vedoucí stavby a několik administrátorů jen proto, že mají v systému vyšší roli, kanál není skutečně důvěrný.
Druhou chybou je nečinnost. Oznamovatel podá podnět, ale nedostane potvrzení, neví, kdo případ řeší, a týdny se nic neděje. I dobře zabezpečený formulář pak působí jako slepá schránka.
Třetí chybou je směšování oznamovacího systému s běžnou komunikací. Pokud se podněty posílají na společný firemní e-mail nebo do pracovního chatu, firma nemůže spolehlivě řídit přístup ani historii. Rizikem je také řešení citlivého oznámení na poradě, kde lze oznamovatele snadno určit podle detailů.
Čtvrtou chybou jsou odvetná opatření vůči oznamovateli. Zákon zakazuje postihy vyvolané podáním chráněného oznámení, například propuštění, snížení mzdy, změnu pracovní doby nebo jiné znevýhodnění, které může oznamovateli způsobit újmu. Ochrana se za stanovených podmínek vztahuje také na osoby, které oznamovateli pomáhaly, a další zákonem chráněné osoby. Důvěra se proto neztrácí jen nesprávným softwarem, ale především tím, jak firma po oznámení jedná.
Jak do oznamovacího procesu zapadá Stavario
Ve Stavario je k dispozici samostatný modul Whistleblowing pro přijímání a vyřizování oznámení. Organizace může vytvořit veřejný odkaz na formulář, ve kterém oznamovatel popíše situaci, doplní související informace a přiloží přílohy. Podle nastavení může podnět odeslat také anonymně.
V přehledu lze sledovat oznámení, stav řešení, datum přijetí a určeného řešitele. V nastavení je možné určit, kdo bude mít k vyřizování přístup, a upravit text veřejného formuláře. Podrobnosti a ukázku modulu najdete v novince Whistleblowing ve Stavario.
Software ale sám neurčí správnou příslušnou osobu, nevyřeší střet zájmů a nenahradí interní pravidla firmy. Modul poskytuje místo pro příjem a sledování oznámení. Důvěryhodnost systému vzniká až spojením vhodného nástroje, omezených oprávnění, srozumitelného postupu a odpovědného jednání.
Dobrý kanál chrání oznamovatele i firmu
Smyslem whistleblowingu není podporovat anonymní obviňování ani vytvářet paralelní řízení firmy. Jeho úkolem je nabídnout bezpečnou cestu pro informace, které by se běžnou hierarchií nemusely dostat k člověku schopnému zasáhnout.
Ve stavební firmě musí být kanál dostupný lidem na různých stavbách, pracovníkům bez firemního počítače i těm, kteří se nemohou obrátit na přímého nadřízeného. Zároveň musí zůstat oddělený od běžných úkolů, reportů a projektové komunikace.
Důvěrnost není text pod formulářem. Je to konkrétní způsob nastavení přístupu, odpovědnosti, komunikace a celého postupu od přijetí oznámení až po nápravné opatření.
Použité zdroje
Článek vychází z české právní úpravy ochrany oznamovatelů a metodických materiálů Ministerstva spravedlnosti. Právní informace byly ověřeny k 26. říjnu 2026.
- Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů – e-Sbírka
- Ministerstvo spravedlnosti – Informace pro povinné subjekty
- Ministerstvo spravedlnosti – Příručka pro příslušné osoby (2025)
- Ministerstvo spravedlnosti – Podání oznámení externím systémem
Související stránky na Stavario
Přijímejte a řešte oznámení na jednom místě
Modul Whistleblowing ve Stavario umožňuje vytvořit veřejný formulář, přijímat i anonymní oznámení, určit přístup k jejich vyřizování a sledovat další postup.
Často kladené otázky
Josef Beneš
CEO Stavario
20+ let praxe ve stavebnictví
