Firma získá zakázku.
V zadávacích podmínkách se objeví BIM, společné datové prostředí, požadavky na předávání informací a nové role. A teprve tehdy začne řešit, kdo se v tom vlastně vyzná.
To je jeden z nejrizikovějších způsobů, jak s BIM začít.
BIM totiž není program, který v pondělí nainstalujete a od úterý podle něj firma funguje. Zavedení BIM mění způsob, jakým lidé vytvářejí, předávají, kontrolují a používají informace o stavbě.
Právě proto je potřeba firmu připravit dříve, než bude mít první BIM zakázku na stole.
Proč nestačí koupit BIM software
První problém je už v samotné větě: „Potřebujeme koupit BIM.“
BIM není jeden software. Firma může používat nástroje pro digitální model, projektovou dokumentaci, koordinaci, společné datové prostředí, plánování i další části projektového řízení.
Technologie ale samy neodpoví na otázky:
- Kdo vytváří konkrétní informaci?
- Kdo ji kontroluje?
- Kdo ji schvaluje?
- Která verze je aktuální?
- Kde ji najde stavbyvedoucí?
- Kdo ji smí změnit?
- Jak se předá subdodavateli?
- Jak zpětně dohledáme rozhodnutí?
Pokud na tyto otázky firma neumí odpovědět, problém není jen v softwaru. Chybí nastavený proces.
Nejdřív zjistěte, jak firma pracuje dnes
Než firma začne vybírat nový systém, měla by si zmapovat, jak dnes informace skutečně procházejí mezi kanceláří, stavbou a externími účastníky.
V praxi to vypadá třeba takto. Projektant pošle nový výkres e-mailem. Přípravář ho stáhne. Stavbyvedoucí ho dostane přes chat. Jedna kopie skončí na sdíleném disku. Subdodavatel má starší verzi. Změna se telefonicky potvrdí, ale rozhodnutí nikde nezůstane zaznamenané.
Právě tyto situace má firma před zavedením BIM pojmenovat:
- Kde dnes uchováváme projektovou dokumentaci?
- Jak poznáme její platnou verzi?
- Jak evidujeme změny?
- Kde probíhá schvalování?
- Jak předáváme informace externím účastníkům?
- Která rozhodnutí zůstávají pouze v telefonu nebo e-mailu?
- Kde stejné údaje zadáváme několikrát?
- Jaké informace lidé na stavbě nejčastěji hledají?
Bez této analýzy může firma pouze přenést starý chaos do nového systému.
Určete člověka, který bude změnu koordinovat
Zavedení BIM nemůže být úkol typu „někdo z IT to nastaví“ ani „projektant nám to nějak připraví“. Někdo musí mít za implementaci jasnou odpovědnost.
Ne každá firma potřebuje okamžitě zaměstnat člověka s pracovním názvem BIM manager. Musí ale být jasné:
- kdo implementaci koordinuje,
- kdo rozhoduje o pravidlech,
- kdo propojuje jednotlivé role,
- kdo hlídá, že se proces skutečně používá.
Nástroj může koupit firma. Změnu ale musí někdo řídit.
Rolím, odpovědnostem a koordinaci BIM a CDE ve firmě se věnuje článek Kdo má BIM a CDE ve firmě řídit.
Stanovte si, proč BIM zavádíte
„Chceme používat BIM“ není konkrétní cíl. Skutečné cíle vypadají jinak:
- odstranit práci s neaktuální dokumentací,
- zpřehlednit schvalování změn,
- omezit posílání souborů e-mailem,
- zlepšit předávání informací mezi kanceláří a stavbou,
- dohledat historii rozhodnutí,
- sjednotit práci externích účastníků,
- využívat strukturovaná data i v dalších fázích projektu.
Nejdřív definujte problém. Teprve potom vybírejte proces a nástroj.
Nastavte pravidla práce s informacemi
Tady začíná skutečné zavedení nového způsobu práce.
Kde informace vzniká
Má být jasné, kde vzniká oficiální dokument nebo informace a kdo ji do systému vloží.
Jak poznáme aktuální verzi
U každé důležité informace musí být jasné, která verze je platná a k čemu je určena.
Kdo informaci kontroluje a schvaluje
Vytvoření dokumentu neznamená automaticky, že je připravený k použití na stavbě.
Jak se změna dostane ke správnému člověku
Nestačí, aby nová verze někde existovala. Musí ji dostat člověk, který ji skutečně potřebuje. Pomáhá, když na dokumentaci navazují úkoly a požadavky a elektronický stavební deník.
Co se děje se starší verzí
Historie nesmí zmizet, ale stará dokumentace zároveň nesmí být snadno zaměnitelná za aktuální.
Jak tato pravidla vypadají v praxi, popisuje článek Co je CDE: jak funguje společné datové prostředí na stavbě.
CDE není poslední krok. Je součást přípravy
Společné datové prostředí má být místem, ve kterém mohou různí účastníci pracovat s řízenými informacemi. Jeho zavedení proto není jen přesunutí dokumentů do nového systému.
Firma potřebuje nastavit například:
- strukturu projektů a dokumentace,
- uživatelská oprávnění,
- schvalovací procesy,
- práci externích účastníků,
- správu prostředí,
- školení uživatelů,
- případné návaznosti na další firemní systémy.
CDE není jen technické prostředí. Firma si v něm musí nastavit způsob práce.
Nejdřív pilot. Až potom celá firma
Firma nemusí měnit celý svůj způsob práce na všech projektech současně. Rozumnější je vybrat pilotní projekt, na kterém si nový proces ověří.
Pilot může ukázat:
- zda funguje struktura dokumentace,
- zda lidé rozumějí revizím,
- jestli jsou oprávnění nastavená správně,
- zda schvalování není zbytečně složité,
- jak se zapojují externí dodavatelé,
- jestli funguje práce přímo ze stavby,
- zda jsou role dostatečně jasné,
- jaké školení lidem chybí.
Chyby je lepší objevit na pilotu než na projektu, kde už je nový způsob práce smluvní povinností.
Jak vybrat pilotní projekt
Pilot nemusí být největší ani nejdražší stavba firmy. Ideálně vyberte projekt:
- který odpovídá běžnému typu zakázek firmy,
- kde lze nový proces reálně používat,
- s týmem ochotným dávat zpětnou vazbu,
- s rozumným počtem účastníků,
- který není od začátku v krizovém režimu.
Cílem pilotu není dokázat, že firma umí „100 % BIM“. Cílem je zjistit, co funguje, co nefunguje a co je potřeba před dalším projektem změnit.
Školte lidi podle jejich role
Stavbyvedoucí, projektový manažer, přípravář, projektant a administrátor CDE nepotřebují stejné školení.
Stavbyvedoucí například nemusí znát technickou strukturu IFC. Potřebuje ale vědět, kde najde platnou dokumentaci, jak pozná její stav, co udělá při změně, kde zadá požadavek a jak pozná novou revizi.
Člověk spravující CDE naopak potřebuje podrobnější znalost oprávnění, workflow, uživatelů a struktury projektu.
Školení má vycházet z role člověka, ne jen z obecného tématu „BIM“.
Nechte prostor na změnu návyků
Lidé mohou být roky zvyklí posílat výkresy e-mailem, potvrzovat změny po telefonu, používat chat, ukládat soubory jako FINAL a vytvářet vlastní kopie dokumentace. Nový systém tento způsob práce nezmění ze dne na den.
Proto při pilotu nesledujte jen, jestli funguje software. Sledujte také:
- Používají ho lidé skutečně?
- Obcházejí systém?
- Posílají soubory mimo CDE?
- Vznikají informace na více místech?
- Rozumějí stavům dokumentů?
- Vědí, kdo má co schválit?
- Dostávají informace včas?
Technicky funkční systém ještě neznamená fungující proces.
Kdy je nejvyšší čas začít
Doba přípravy závisí na velikosti firmy, zkušenostech lidí, stávajících procesech, rozsahu požadavků a složitosti projektů. Univerzální číslo neexistuje.
Nejvyšší čas začít je před první zakázkou, na které už budete muset BIM skutečně používat – ne po jejím získání.
Čím více procesů, rolí a nástrojů si firma vyzkouší předem, tím méně bude první BIM zakázka zároveň experimentem.
Co by měla firma stihnout před první BIM zakázkou
Víme, proč BIM zavádíme.
Máme zmapovaný současný způsob práce s informacemi.
Máme konkrétního vlastníka změny.
Máme nastavena základní pravidla práce s dokumentací a informacemi.
Máme připravené CDE – nejen licenci, ale i strukturu, oprávnění a workflow.
Je jasné, kdo má jakou roli.
Lidé byli proškoleni podle své práce.
Proces jsme vyzkoušeli na pilotním projektu.
Pilot jsme vyhodnotili a pravidla upravili.
Víme, kde je platná informace a jak se dostane k člověku, který ji potřebuje.
Co naopak před první zakázkou nepotřebujete
Firma nemusí mít první den:
- dokonale digitalizovaný každý proces,
- jeden software na úplně všechno,
- BIM experta na každém pracovním místě,
- digitální model každého historického projektu,
- stovky interních směrnic,
- nejkomplexnější možné BIM řešení.
Je lepší mít několik dobře fungujících procesů, které lidé skutečně používají, než komplikovaný systém, který existuje jen na prezentaci.
Jak to souvisí s rokem 2027
Od 1. ledna 2027 nastupuje hlavní režim zákona č. 330/2025 Sb., který u vybraných staveb zavádí požadavky na práci s informačním modelem stavby a společným datovým prostředím. Neznamená to automatickou povinnost BIM pro každou veřejnou stavbu.
Koho se nový režim týká, kdy vzniká povinnost a jaké jsou základní podmínky, rozebírá článek BIM a CDE od 1. 1. 2027: koho se týká zákon č. 330/2025 Sb. a co připravit.
BIM se nezavádí softwarem. Zavádí se změnou způsobu práce
Technologii lze koupit. Účet lze vytvořit. CDE lze spustit.
Mnohem obtížnější je zajistit, aby podle nových pravidel začala skutečně fungovat celá organizace.
Proto má příprava před první BIM zakázkou smysl. Ne proto, aby firma měla co nejvíce BIM nástrojů, ale aby ve chvíli, kdy přijde první projekt s konkrétními požadavky, už nemusela řešit základní otázku: „Jak vlastně budeme s informacemi pracovat?“
První BIM zakázka nemá být prvním dnem vaší BIM přípravy.
Zdroje a další informace
- Česká agentura pro standardizaci – Koncepce BIM a zavedení metody BIM do organizace
- Ministerstvo pro místní rozvoj – Základní informace o BIM
- Zákon č. 330/2025 Sb.
Chystáte firmu na BIM a CDE?
Začněte tím, jak dnes pracujete s projektovou dokumentací a informacemi. Podívejte se, jak funguje společné datové prostředí a proč je důležitou součástí přípravy.
Související stránky na Stavario
Často kladené otázky
Josef Beneš
CEO Stavario
20+ let praxe ve stavebnictví
